aneb hraní o tom, jak je také možné setkat se s Kateřinou
Pro svoji první premiéru jsme připravili původní novoveský muzikál „Setkání s Kateřinou“. Hlavní inspirací byla naše kamarádka Kateřina Mančalová, která nám přinesla přečíst svoji kratičkou povídku O uspávací víle. Víla nebyla žádná éterická bytost překypující něžností. Spíš naopak. Byl to vlastně takový malý klaunský výstup. A když se jí po té ještě podařilo natočit první CD, napadlo nás zkusit dát vše dohromady. A tak vznikl z malého klaunského výstupu tento muzikál. Text, písně, choreografie a vše, co k opravdovému muzikálu patří, vzniklo přímo v našem divadle. Šlo tedy nejen o původní českou tvorbu, ale přímo o původní novoveskou tvorbu. A tak jsme si v jednoduchém příběhu, kde se starý mládenec zamiluje do Uspávací víly, která se postupem času mění ve Vílu růžových začátků a v Ohnivou vílu, prošli všechny zlomy lásky. Ale také si poslechli krásné písničky a mohli obdivovat zajímavé tance různých žánrů od rapu až po balet. Představení bylo plné barevných kostýmů, krásných žen a okouzlujících mužů, s vlastní kapelou, která nenechala nikoho ani chvíli vydechnout natož se nudit.
Premiéra: 29. prosince 2001
Počet repríz: 15
Účast na festivalech:
· Forbína Otrokovice – krajská přehlídka činoherních a hudebních divadel – nominace na nár. přehlídku
· Žebřiňák Uherské Hradiště – krajská přehlídka studentských divadel – nominace na nár. přehlídku
· FEMAD Poděbrady – národní přehlídka činoherních a hudebních divadel – nominace na J. Hronov
Ocenění:
Ivan Helmich – Cena za nejlepší herecký výkon v roli Muže
Andrea Helmichová – Čestné uznání za herecký výkon v roli Dívky Rádia
Soubor BLIC – Cena za pohybově-hudební ztvárnění inscenace
· Šrámkův Písek – národní přehlídka studentských divadel
· 72. Jiráskův Hronov – mezinárodní přehlídka
· Krakonošův podzim – národní přehlídky vesnických souborů ve Vysokém nad Jizerou se bohužel
náš soubor nemohl z důvodu nemoci zúčastnit, přestože byl nominován.
Osoby a obsazení hry Setkání s Kateřinou
Muž – Váňa Helmich
Uspávací víla – Evička Koukolská
Víla růžových začátků – Maruška Frantová
Ohnivá víla – Adéla Botková
Dívka,rádio – Andrejka Helmichová
Kateřina – Klárka Hrachovská
Cestovatel – Míša Nevyjel
Trpaslíci – Iva Bedřichová, Radka Bočková, Ivana Bendová
Opilá dáma – Maruška Hrachovská
Tanečník – Tomáš Glac
Dirigent – Peťa Fojtová
Muzikanti – Marek Mikoška, Roman Mikovič, Robin Měrka
Režie – Ivana Bendová
Hudba a texty písní – Kateřina Mančalová
Choreografie – Markéta Frantová
Korepetice – Jarda Fojta
Scéna – kolektiv Divadla Blic
Kostýmy – Eva Koukolská
Světla – Jarda Fojta
Inspice a nápověda – Naďa Slachová, Věra Šafaříková
Co o Setkání s Kateřinou napsali:
tvar, který bychom mohli nazvat spíše revuí či kabaretem, nás od začátku zaujal a vtáhl. A vtáhl naprosto přirozenou hravostí, přirozeným bytím na jevišti, a to jak v dramatické postavě, tak i v rolích zpěváků, tanečníků a hudebníků. V‘echny složky inscenace byly na vysoké úrovni a bylo obrovským zážitkem setkat se s Kateřinou a Divadlem BLIC.
Jan Strejcovský, Amatérská scéna 2/2002
autorem jevištní féerie je celý soubor a setkáváme se zde se svéráznou kombinací poetiky Semaforu s přístupem moravského sousedského divadla. Mnoho hudby, tance, komiky, sebeironie a v tom dobrém slova smyslu tzv. „hovadismu“. Důležité je, že se souboru podařilo vytvořit atmosféru autentického setkání s divákem, atmosféru rozpoutané tvořivosti
Ale‘ Bergman, Amatérská scéna 2/2002
herci jsou bezprostřední, hudebně i pohybově disponovaní a je radost účastnit se jejich „řádění“. Není to ale jen nezávazná recese – je to chytré a má to ducha, kromě „srandy“ cítíme i sebeironii o skutečném životě
Alena Exnarová, Amatérská scéna 3/2002
pro mou diváckou impresi jsou důležité tyto věci: imaginativnost, vtip, radostnost, hravost, jež mně poskytují pocit jakého si „rodinného divadla“, které mohou hrát v‘ichni a jež je určeno všem
Jan Císař, Zpravodaj 3, 72 Jiráskův Hronov
zde toto pro mne sešívačka jevištní. Byť do stran trčí jehly, náprstky a nitě, něco v tom jest, co chytí a nepustí tě. Možná muzicírování múzické. Rozechvění mladické. Asi. Osamělá postel. Singles? Muž. Dívka. Krátké a dlouhé vlasy. Vědomý balanc na hranici kýče a sentimentu. Na horizont pověsit obšívanou plentu a před ní tančit. Vědět kdy končit i kdy začít. Mediální membrány. Svět seriálů a reklamy v tom obsažen. Pomalu dovnitř. Rychle ven. To vše ve vsi Ostrožské Nové. Postmoderní děvčice. Techno šuhajové. Napříč tím pokrytá – autenticita. Jsem hotov tomu i věřit. Byť nemám za klobůkem peří a nebudí mne rádio rádiovkové. Vidím, že jejich srdce v tom představní plove svobodně jak divoká kachna na řece. A o to tady jde. Přece.
Radovan Lipus, Zpravodaj 3, 72 Jiráskův Hronov
